15.5.2024 - Martin Marcikán
2024-05-14 Zprávy bez cenzury
Zprávy, informace a komentáře, které v médiích hlavního proudu neuslyšíte a neuvidíte…
Z domova, SVO RF na Okrajině, Ruská federace, Evropa, Blízký východ, Ze světa, Chorota vajrus
Stáhnout nebo přehrát – pořad je jen na Odysee, zapomněl jsem zapnout nahrávání mp3 souboru.
Zprávy bez cenzury 14.05.2024
Z domova
Jak (ne)pomoci ruské opozici
Ve svém projevu pro Hudson Institute ve Washingtonu minulý měsíc premiér Petr Fiala řekl, že Česká republika pomáhá lidem, kteří podporují demokracii a lidská práva, kam patří i „opozice v Rusku a Bělorusku bojující proti svým vládám“. To bylo 16. dubna. V prvním květnovém týdnu ministr zahraničí Jan Lipavský už oznámil, že vláda ke konci tohoto měsíce odvolala pražského velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku. Poradci prezidenta Petra Pavla, včetně Petra Koláře a Tomáše Petříčka, nechtějí do Moskvy vyslat náhradu. Přestože šéf kontrarozvědky BIS Michal Koudelka v březnu 2020 Lidovým novinám řekl, že Rusové působící v Praze pod diplomatickým krytím získávají mnoho informací běžnou komunikací s politiky, novináři a byznysmeny. Svět se podle něj změnil a to, co bylo tajné před čtyřiceti lety, je dnes veřejně dostupné. Když to může fungovat Rusům v Praze, mělo by to pravděpodobně fungovat i Čechům v Moskvě. Ovšem musel by tam být někdo, kdo by to pomohl zorganizovat.
Účinné migrační kontroly EU… ukrajinských mužů
Máloco v české politice sblížilo vládní koalici a hnutí ANO tak jako výzva pomoci Ukrajině dostat její bojeschopné muže domů. Nejenže ministryně obrany Jana Černochová z ODS, ministr zahraničí Jan Lipavský z Pirátů, ministr vnitra Vít Rakušan ze STANu a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 tuto myšlenku v té či oné podobě podpořili, ale učinil tak i expremiér Andrej Babiš z ANO, když Černochovou vyzval k „vydávání ukrajinských válečných dezertérů“. Poslanec Ondřej Kolář z TOP 09 řekl, že si myslí, že je povinností České republiky společně s například pobaltskými kolegy nebo Poláky toto téma přenést na půdu Evropského parlamentu nebo do Bruselu vůbec a najít celoevropské řešení, protože když si to bude každá členská země řešit po svém, bude z toho akorát binec. Než se čeští politici budou příliš angažovat, měli by se zamyslet nad tím, jaké bude poselství, pokud se Evropa rychle dohodne na účinném způsobu, jak se zbavit ukrajinských mužů, zatímco do EU budou i nadále proudit hromady ilegálních neevropanů.
Jaký mají kandidáti do Evropského parlamentu postoj k cenzuře a svobodě projevu?
Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) se tentokrát ptala zástupců politických uskupení kandidujících do Evropského parlamentu (EP) na jejich postoj k cenzuře, podpoře názorové diverzity a případné konkrétní kroky v EP.
V prvním díle série pěti otázek se SOSP ptala kandidátů: „Jaké jsou podle vás nejvážnější hrozby pro svobodu projevu a pluralitní demokracii v EU?“
Tentokrát dostali politici otázku obecnější, která vychází z předpokladu, že v evropském prostoru dochází k cenzuře. Míří na konkrétní kroky a priority volebního programu v oblasti svobody projevu: „Bude zastavení cenzury a podpora názorové diverzity mezi vašimi prioritami? Pokud ano, jaké konkrétní kroky vašich zástupců v EP lze čekat?“
SOSP k osloveným dodává, že dostali na vyjádření tři týdny a že představitelé Pirátů, STAN a SocDem neodpověděli ani po urgenci či se omluvili z časových důvodů.
SPOLU
Ano. Sám parlament (a tedy ani jednotliví europoslanci) nemá legislativní iniciativu, ale nepodpořím žádné návrhy, které budou svobodu projevu na úrovni EU omezovat.
Garanti: Alexandr Vondra (místopředseda ODS a lídr kandidátky), Luděk Niedermayer (europoslanec a kandidát č.3 za Top09) a Tomáš Zdechovský (europoslanec a kandidát č.4 za KDU-ČSL).
ANO
Hnutí ANO vždy hájilo svobodu slova a bude v tom i nadále pokračovat. Heslo EU zní „Jednotná v rozmanitosti“ a tato rozmanitost by se měla vztahovat i na podporu nebát se vyjádřit různé názory. V EP tak budeme dbát na dodržování názorové diskuse a bránit právo na odlišný názor i při schvalování evropských legislativ.
Garant: Ondřej Knotek (europoslanec ANO, kandidát č.3)
SPD – Trikolora
Jak uvádíme v programu pro volby do EP, „Pro nás jsou občanské svobody a svoboda slova posvátné.“ Boj proti novodobé cenzuře je jedním z bodů programu pro volby do EP.
Garanti: Petr Mach (SPD, lídr kandidátky), Zuzana Majerová (předsedkyně Trikolory, kandidátka č.3)
Přísaha – Motoristé sobě
Každý bytostný demokrat musí vždy zastávat postoj, že svobodu slova je třeba ctít a bránit, i kdyby měla být (pro někoho) nebezpečná. Domníváme se, že dlouhodobě existují dobře popsané a etablované, přirozené a dostatečné trestněprávní limity (pomluva, podvod, šíření poplašné zprávy atp.). Jakékoli další zužování možnosti projevu je nežádoucí. Bojíme se, že přetrvá-li současné nastavení Evropské komise, které je názorové pluralitě značně nepřející, bude na místě spíše opoziční postoj.
Garanti: Petr Macinka (předseda strany Motoristé sobě) a Antonín Staněk (Přísaha, kandidát č.3)
PRO
Ano, je třeba neustále bojovat za svobodu slova a také za svobodu myšlení, což samozřejmě sebou nese podporu různorodosti názorů. Patří sem právě boj za zrušení DSA.
Garant: Marek Zeman (místopředseda PRO, kandidát č.4)
Svobodní
Od března 2023 máme schválených 7 zásad do voleb do EP, přičemž jednou z nich je zásada věnující se svobodě slova. Jedná se tedy o naši dlouhodobou prioritu. Svoboda slova a názorová diverzita jsou stavebními kameny každé diskuse, bez nichž se nedá nikdy dojít ke smysluplnému závěru. Jakákoli regulace povede vždy k totalitním praktikám. Proto nejen že nebudeme zvedat ruce pro novou legislativu regulující svobodu projevu, ale navíc budeme usilovat o zrušení takovýchto regulací.
Garant: Libor Vondráček (předseda strany a lídr kandidátky)
Sada těchto otázek je zároveň předzvěstí konference SOSP nazvané „Přežije svoboda slova boj s dezinformacemi?“, které se 21. května může účastnit široká veřejnost a na kterou jsou kromě řady politických kandidátů přizváni také zástupci médií a odborníci z oboru.
Zavedení eura v Česku je „tak trochu pod zorným úhlem věčnosti“, říká Jourová
Před 20 lety se při vstupu do Evropské unie Česká republika formálně zavázala k přijetí společné měny, eura. Minulý týden při oslavách 20 let od vstupu České republiky do EU prezident Petr Pavel téma přijetí eura opět otevřel.
„Chceme-li hrát onu pomyslnou první ligu, logicky se nabízí například přijetí eura. Zkušenost zemí, které jím už platí, potvrzuje, že nespokojeni jsou pouze ti, kteří ho nemají,“ řekl 30. dubna v projevu na Pražském hradě.
Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové daný závazek není spojen se žádným předem daným termínem a je na dané zemi, kdy se sama rozhodne.
„Termín tam není, to znamená, že se rozhoduje svobodně ta daná země o momentu a způsobu, jakým chce do eurozóny přijít. Takže termín tam není a je to tak trochu pod zorným úhlem věčnosti,“ uvedla Jourová pro Českou televizi.
Vládní koalice je v postoji k zavedení eura nejednotná a rozhodnutí by přenechala na představitelích vlády příští. Česká televize přinesla vyjádření také dalších politiků.
„To, že odevzdáme měnovou politiku z České národní banky do Evropské centrální banky, to žádnou prosperitu ani posun do první ligy nepřinese. Do první ligy se dostaneme pouze tehdy, když bude naše ekonomika nadprůměrně růst, když budeme mít zdravé veřejné finance,“ prohlásil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS).
„V tomto volebním období je takováto dohoda, že nebudeme činit takovýto zásadní krok, protože ten nelze udělat bez toho, abychom už měli připravené kroky další. A těmi dalšími kroky je i stanovení samotného termínu přijetí eura,“ sdělila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Proti euru jsou i obě opoziční hnutí – ANO a SPD.
„Když pominu fakt, že národní měna je symbol státnosti, tak je i spousta praktických důvodů, proč si tu měnu zachovat,“ míní Jan Hrnčíř (SPD), místopředseda sněmovního rozpočtového výboru.
„Podívejte se na to, co se stalo v Chorvatsku. Jaké to vyvolalo inflační tlaky, jak rostly ceny,“ zmínila v pořadu předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
V současné době tvoří eurozónu 20 zemí EU. Aby mohly členské státy přijmout euro, musí splnit určité podmínky označované jako „konvergenční kritéria“.
Například míra inflace daného státu nesmí být o více než 1,5 procentního bodu vyšší než míra inflace tří členských států, které dosahují nejlepších výsledků.
Dále pak se musí země alespoň po dva roky účastnit mechanismu směnných kurzů (ERM II), což podle Rady Evropské unie znamená, že je ekonomika dané země schopna řádně fungovat, aniž by docházelo k nadměrnému kolísání měny.
„Je důležité, abychom v tom mechanismu ERM II jako země nebyli dlouho, protože to dlouhé období nemusí být výhodné pro ekonomiku,“ zdůraznil pro ČT ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Nicméně podle České televize hnutí STAN chce navrhnout vládě, aby příští rok i bez předchozí dohody o vstupu do ERM II hlasovala.
Počas Hegero-Matovičovej vlády riadil ministerstvo financií zástupca bánk Klimek, ktorý sa vo veľkej miere zaslúžil o zrušenie bankového odvodu
Bývalému štátnemu tajomníkovi ministerstva financií Marcelovi Klimekovi sa črtá nový džob. Od prvého júla by mohol ako výkonný riaditeľ viesť Slovenskú bankovú asociáciu. Je to nezisková organizácia, ktorá v prvom rade zastupuje záujmy slovenských bánk a rokuje v ich mene s verejnými inštitúciami a regulačnými orgánmi.
Matovič s Hegerom – ministri financií (2020-2022), ako predstavitelia štátu odovzdali vedenie ministerstva financií zástupcovi bánk Marcelovi Klimekovi, keď si ho držali vo funkcii štátneho tajomníka.
Banky mali na úkor občanov dvíhaním poplatkov a zrušenia bankového odvodu za Matoviča a Hegera na Slovensku zlaté časy!
Dnes Klimek smeruje na čelo Slovenskej bankovej asociácie a odkryl karty, aká bola úloha Matovičo-Hegerovskej vlády – SLÚŽIŤ BANKÁM NA ÚKOR OBČANOV! To naozaj nepotrebuje komentár…
Keď sa pred štyrmi rokmi dostalo do vlády hnutie Igora Matoviča, takmer okamžite začalo rokovať práve so Slovenskou bankovou asociáciou (SBA) o zrušení osobitného odvodu bánk. Rezort financií vtedy viedol Eduard Heger a jeho štátnym tajomníkom bol Klimek. Práve on mal ako bývalý bankár, ktorý viedol aj oddelenie úverového rizika, na starosti túto komunikáciu.
Klimekovi sa podarilo vyrokovať s SBA memorandum. Štát zrušil bankový odvod a peniaze z neho mal presunúť do Rozvojového fondu Slovenska. Bankári tvrdili, že odvod, ktorý zaviedla vláda Smeru v roku 2012, „stratil opodstatnenie“, iní o ňom hovorili ako o „deštruktívnom“ a predstavujúcom „najväčšie riziko pre stabilitu finančného sektora“. Bolo to v čase, keď mal svet vrátane Slovenska za sebou prvú vlnu koronavírusovej pandémie a stál na prahu druhej, ktorá bola aj pre nás oveľa ničivejšia.
V tom čase bola na odvode nazbieraná približne miliarda eur. Vtedajší premiér Matovič vyhlásil, že „peniaze sa musia pustiť do obehu a nesmú ležať niekde v paplóne“. Minister Heger hovoril o tom, ako budú „investované do vyhladovaného zdravotníctva, nájomných bytov či ekologických projektov“. Fond však nakoniec vôbec nevznikol.
Hegera vymenil na jeho mieste Matovič, Klimek zostal. Keď Matovič tesne pred Vianocami 2022 podal demisiu, Klimek fakticky viedol rezort financií.
Hovorkyňa asociácie Daniela Gilányi uviedla, že zmena sa chystá. „Na základe žiadosti súčasnej výkonnej riaditeľky SBA Mileny Koreňovej o ukončenie výkonu tejto funkcie k 30. júnu 2024 nastanú v SBA personálne zmeny,“ povedala pre náš denník. Od 1. júla bude „danú funkciu vykonávať nový výkonný riaditeľ SBA“.
Odmietla však potvrdiť, že to bude práve Klimek. SBA je pritom silným hráčom. Je totiž členom Európskej bankovej federácie, Európskej platobnej rady a na Slovensku aj Republikovej únie zamestnávateľov.
V kuloároch sa hovorí, že Klimeka na miesto výkonného riaditeľa tlačí najmä prezident SBA Daniel Kollár z ČSOB. Problém by s ním však nemali mať ani ďalší členovia prezídia, ktorých je šesť a sú to vysokí predstavitelia ďalších bánk a sporiteľní. Výkonného riaditeľa vymenováva prezídium, v rámci neho má dokonca poradný hlas.
Dôvodom Klimekovej nominácie majú byť tak jeho odborné znalosti, ako aj politické skúsenosti, ktoré nazbieral nielen pri Hegerovi a Matovičovi, ale aj Danielovi Lipšicovi. Nezanedbateľný má byť aj fakt, že práve on sa vo veľkej miere zaslúžil o zrušenie bankového odvodu.
HEREDOŠ: Politické mimovládky ničia občanov už 30 rokov! Zákon FARA je potrebný!
SVO RF na Okrajině
Na Okrajině je vše stabilní…
V Charkovské oblasti pokračují genocidové v lovu mužů. S pomocí a podporou místních žen se třem mužům podařilo uniknout „dobrovolnému“ pohřbu.
https://vk.com/video-221272416_456244473
Generální tajemník NATO Stoltenberg nově podmiňuje obnovu Ukrajiny vítězstvím ve válce nad Ruskem, jinak prý nebude co na Ukrajině obnovovat. V Kremlu padlo rozhodnutí, že Ukrajině bude vstupu do NATO zabráněno trvalou speciální vojenskou operací. Nový ruský ministr obrany Belousov bude mít za úkol “amerikanizaci” vojensko-průmyslového konglomerátu schopného profitovat z dlouhých válek jako USA
Teď už si nikdo rukavičky nebere a narovinu padají výhrůžky. Buď porazíte Rusko, anebo zapomeňte, že vám pomůžeme s rekonstrukcí té části Ukrajiny, která vám zůstane. Na Západě začínají padat masky. Ukrajina má jedinou možnost, jak se zachránit, a to je státní převrat.
V Kyjevě spadly znovu hodiny ze zdi, protože generální tajemník NATO si opět pustil hubu na dlouhé vodítko a vypustil další perlu, která na Bankové ulici vyvolala další překvapení. Jens Stoltenberg totiž v telemostu diskusního panelu Youth Summit 2024 pod křídly Švédské univerzity obrany a amerického Aspen Institutu vzkázal [1] diskutujícím, že pokud jde o otázku obnovy Ukrajiny po válce, tak nejdůležitější věcí v této chvíli je vítězství Ukrajiny nad Ruskem, protože pokud Ukrajina nezvítězí, tak prý nebude co obnovovat.
Je to vůbec poprvé, kdy nejvyšší představitel NATO položil na stůl podmínku, že pro obnovu Ukrajiny je potřeba, aby země dokázala porazit Rusko, jinak může na obnovu, tedy myšleno obnovu ze západních peněz, zcela zapomenout. Tento výrok okamžitě vyvolal na Ukrajině ostré hádky, co tím vlastně bylo myšleno, protože to znělo jako výhrůžka. A bylo to myšleno naprosto vážně, protože Ukrajina nebude obnovena, pokud Ukrajinci neporazí Rusy. A protože ten úkol je šíleně nereálný, na západě proto začínají padat masky.
Stoltenberg navíc svůj komentář konkretizoval, když jeho výrok doslova zněl: “Protože pokud Ukrajina nezvítězí, nebude na svobodné a nezávislé Ukrajině co rekonstruovat.” Šéf NATO tím v podstatě přesně identifikoval, že i když se Ukrajina rozdělí a po válce zůstane část Ukrajiny pod Ruskem a ta druhá bude “svobodná a demokratická,” tak na té svobodné části Ukrajiny nebude co rekonstruovat, protože nedošlo k porážce Ruska. Panečku, to je síla! Takhle natvrdo by to před rokem nikdo na západě neřekl, ale teď už si nikdo rukavičky nebere a narovinu padají výhrůžky. Buď porazíte Rusko, anebo zapomeňte, že vám pomůžeme s rekonstrukcí té části Ukrajiny, která vám zůstane.
Так встречают российских бойцов в освобождённых городах.
https://vk.com/video259058632_456244701
Ruská federace
Sergej Lavrov na zasadnutí Rady federácie:
„Rusko a Čína nie sú ani zďaleka osamotené vo svojom úsilí reformovať medzinárodný systém, podporovať formovanie multipolárneho svetového poriadku, ktorý by odrážal skutočnú váhu štátov a ich združení. Máme veľa spojencov a ich počet bude rásť a, samozrejme, to všetko bude v prospech demokratizácie medzinárodných vzťahov, keď každý zaujme svoje miesto vo svetovom dianí spravodlivo, podľa svojho skutočného prínosu k rozvoju svetovej ekonomiky, svetovej politiky a svetového bezpečnostného systému, a nie vydieraním, vyhrážkami a ultimátami, ako to teraz robí Západ.“
https://vk.com/video657895158_456249611
Politika Spojených štátov a ich spojencov v NATO a EÚ hrozí Strednej Ázii nebezpečenstvom „farebných revolúcií“
Na otvorení IV. Stredoázijskej konferencie Medzinárodného diskusného klubu Valdaj to uviedol námestník ministra zahraničných vecí Ruskej federácie Michail Galuzin.
Ako zdôraznil námestník ministra, Západ sa „nevzdáva pokusov preformátovať región podľa seba, vykolíkovať prístup k jeho prírodným zdrojom, dostať pod kontrolu priľahlé dopravné koridory, premeniť Strednú Áziu na nástupný priestor na ohrozovanie bezpečnosti Ruska“.
https://vk.com/wall418654168_15374
NWO
Švédská centrální banka: Vpřed k hotovosti
Je možné nabídnout všem občanům bezpečný přístup k digitálním platebním prostředkům kdykoli a kdekoli? Ne. Výzva švédské centrální banky ve prospěch hotovosti.
Švédská centrální banka Riksbank učinila pozoruhodný krok. Ve své Zprávě o platbách 2024 z března 2024 uvádí, že hotovost hraje nezastupitelnou roli v bezpečných platebních systémech, které jsou dostupné všem.
Švédsko se chtělo během příštích deseti let zcela zbavit hotovosti a stát se bezhotovostní společností. Přehodnocení hotovosti představuje zásadní změnu v platební strategii země.
Ne každý má přístup
Hotovost je ve Švédsku rovněž zákonným platidlem. To však neznamená, že spotřebitelé mají právo platit hotovostí ve všech situacích. Pro účastníky obchodního styku neexistuje zákonná povinnost přijímat hotovost.
Obchodníci a zákazníci se tomu snažili přizpůsobit. Hotovost a manuální platební služby byly nahrazeny kartami, mobilními telefony a internetovými službami. Centrální banka nyní ve své poslední výroční zprávě vyvozuje závěry z rozsáhlé digitalizace platebních metod.
Jedním ze závěrů je, že není možné zajistit bezpečný přístup k digitálním platebním prostředkům pro všechny občany vždy a všude. Někdy se s tím lidé ani nedokážou vyrovnat.
Digitální platby nejsou v krizových situacích bezpečné
Dalším problémem je, že funkčnost digitálních plateb nelze zaručit v případě nepředvídatelných událostí, jako jsou výpadky proudu, přírodní katastrofy nebo kritické situace, jako je kybernetický útok. Digitalizace zvyšuje zranitelnost peněz vůči kybernetickým útokům a narušení energetické sítě a přenosu dat.
Zároveň podle zprávy geopolitický vývoj posledních let vyžaduje, aby Švédsko mělo silnou civilní obranu. A platby by měly být možné i v době krize a stavu zvýšené pohotovosti.
Závěr: potřebná stabilita a odolnost peněz není se stávajícími systémy možná. Zatím to dokáže pouze hotovost, a proto by měla být hotovostní infrastruktura zachována.
Co navrhuje centrální banka?
Hotovost by proto měla zůstat pevnou součástí kombinace platebních prostředků. Riksbank požaduje od politiků odpovídající právní rámec. Švédská centrální banka považuje za nezbytná tři opatření:
- Banky a další poskytovatelé platebních služeb musí přizpůsobit své služby potřebám svých zákazníků.
- Vláda by měla zahájit šetření možnosti platit za základní zboží v hotovosti.
- Riksdag a vláda by měly zavést povinnost bank přijímat hotovostní vklady od soukromých osob.
„Potřebujeme zákony, které zajistí, že hotovost bude možné používat k platbám,“ říká Erik Thedéen, prezident centrální banky. „Banky také musí zajistit, aby více klientů mělo přístup k platebním účtům. To jsou důležité předpoklady pro zajištění toho, aby dnes i v budoucnu mohl platit každý.“
Banka vyzývá obchodníky, aby opět přijímali hotovost. To však vyžaduje vyřešení problému s dopravou. Podle švédského deníku Epoch Times v současné době existuje ve Švédsku pouze jedna soukromá společnost, která za rozumné ceny přepravuje hotovost k obchodníkům a od nich.
Riksbank zároveň pokračuje v práci na e-koruně jako digitální měně centrální banky (CBDC). Ve Švédsku a ve spolupráci s dalšími centrálními bankami, jako je ECB, probíhají různé projekty týkající se peněz centrální banky, včetně digitálního eura. Jaký je současný stav? „Práce na technickém pilotním projektu e-koruny byly ukončeny a Riksbank se nyní zaměřuje na základní otázky designu a politiky možné e-koruny,“ vysvětluje banka.
13 eur za bankovní převod na přepážce
Ve své Zprávě o platbách 2024 Riksbank dochází k závěru, že se přístup k základním platebním službám ve Švédsku zhoršil.
V roce 2023 napsala, že 15 z 21 okresních správ v kraji Dalarna se domnívá, že přístup k základním platebním službám pro soukromé osoby je obecně neuspokojivý.
Několik příkladů: Zákazník banky, který platí účet na přepážce na pobočce banky, může očekávat, že si připlatí 150 švédských korun za účet. To je přibližně 320 Kč.
Tato služba je však dostupná pouze na 139 místech v zemi, z nichž 113 jsou pobočky spořitelen. Banky zatím nemají povinnost pomáhat svým klientům platit v hotovosti.
Banky také nemají povinnost přijímat hotovostní vklady – podle mapy Bankomat AB z února 2024 je v zemi stále 391 bankomatů pro 10,4 milionu obyvatel. Ve třetím největším městě v zemi, Malmö, s přibližně 360 000 obyvateli, jich je devět. Tyto automaty přijímají pouze bankovky, nikoliv mince.
Podle jednoho z odhadů nemá přibližně desetina dospělých obyvatel přístup k elektronické identifikaci, a tudíž ani možnost otevřít si (online) účet.
Vlády souhlasí s tím, že budou pokračovat ve svém stálém pokroku v oblasti navrhované pandemické dohody před Světovým zdravotnickým shromážděním
Vlády celého světa se dnes dohodly, že budou pokračovat v práci na navrhované pandemické dohodě a dále zpřesnit návrh před sedmdesátým sedmým Světovým zdravotnickým shromážděním, které začíná 27. května 2024.
Vlády na schůzce v ústředí Světové zdravotnické organizace v Ženevě se dohodly na obnovení hybridních a osobních diskusí v příštích týdnech s cílem pokročit v práci na kritických otázkách, včetně navrhovaného nového globálního systému pro přístup k patogenům a sdílení výhod (tj. život zachraňující vakcíny, léčba a diagnostika); prevence pandemie a Jedno zdraví; a finanční koordinace potřebná k navýšení kapacit zemí pro přípravu a reakci na pandemie.
„Během více než dvou let intenzivních jednání členské státy WHO prokázaly neochvějné odhodlání uzavřít generační dohodu na ochranu světa před opakováním hrůz způsobených pandemií COVID-19,“ řekl Dr Tedros Adhanom Ghebreyesus, ředitel WHO. Generál: „Vítám odhodlání všech zemí pokračovat ve své práci a plnit misi, do které se pustily.“
Mezivládní vyjednávací orgán vedený členskými státy (INB) byl zřízen před více než dvěma lety, aby v tomto úsilí pokročil. Předsednictvo INB, které proces řídí, předloží svůj výsledek k posouzení na Světovém zdravotnickém shromáždění.
Spolupředseda INB Bureau Dr Precious Matsoso z Jižní Afriky uvedl, že během tohoto posledního kola diskusí bylo dosaženo pokroku o širokém spektru otázek obsažených v návrhu dohody.
„Jsme svědky historie, která se nám během tohoto procesu odehrává před očima, kdy se všechny země scházejí, aby rozhodly o závazném paktu na ochranu všech občanů světa,“ řekla Matsosová. „Není to jednoduché cvičení. Jedná se o vůbec první proces vývoje navrhované dohody o prevenci pandemie, připravenosti a reakci. Dosáhnout toho znamená udělat to správně a úřad INB se zavázal pomoci dokončit smysluplnou a trvalou dohodu.“
Spolupředseda předsednictva INB, pan Roland Driece z Nizozemska, uvedl, že když země před dvěma lety zahájily proces přípravy pandemické dohody, učinily tak s vědomím, že si stanovily ambiciózní časový plán k dosažení ambiciózního cíle.
„Toto bezprecedentní úsilí všech členských států WHO bylo zahájeno v reakci na bezprecedentní globální nouzovou situaci – pandemii COVID-19,“ řekl Driece. „Tyto suverénní státy tak učinily s vědomím, že tváří v tvář pandemiím je zapotřebí skvělá spolupráce a koordinace. I když byla jednání občas náročná, všechny země se shodují, že svět musí být na další pandemii lépe připraven. Nejde o to, zda se pandemie bude opakovat; jde o to kdy. Nemůžeme si dovolit promeškat tuto historickou příležitost učinit svět bezpečnější před další hrozbou pandemie.“
V březnu 2021 hlavy států a vlád ze dvou desítek zemí vydaly prohlášení o závazku vyzývajícím ke globální spolupráci s cílem připravit se na pandemie, předcházet jim a reagovat na ně. V prosinci 2021 se členské státy WHO rozhodly zahájit globální proces návrhu a vyjednání právně závazné úmluvy, dohody nebo jiného mezinárodního nástroje k posílení prevence, připravenosti a reakce na pandemie.
,,Bojí se mít děti. Hysterici.” To jsou prý odborníci na klima
Jedno ze stále aktuálních témat je vedle ruské agrese proti Ukrajině či války v Gaze i globální oteplování. Někteří experti, které citoval server britského listu The Guardian, mají za to, že se planeta Země oteplí o více než 1,5 °C. Britský publicista Toby Young jejich závěry zpochybnil a konstatoval, že citovaní experti jsou mnohdy lidé, kteří se zdráhají přivést na svět děti.
„Stovky předních světových klimatologů očekávají, že globální teploty v tomto století vzrostou alespoň o 2,5 °C (4,5 °F) nad předindustriální úrovně, čímž překročí mezinárodně dohodnuté cíle a způsobí katastrofální následky pro lidstvo a planetu, odhalil exkluzivní průzkum,“ napsal k tématu server listu The Guardian.
Odborníci podle The Guardian uvedli, že cítili beznaděj, rozhořčení a děs z neschopnosti vlád jednat navzdory předloženým jasným vědeckým důkazům.
„Myslím, že v příštích pěti letech směřujeme k velkému společenskému rozvratu,“ řekla Gretta Pecl z University of Tasmania. „(Úřady) budou zavaleny extrémní událostí za extrémní událostí, výroba potravin bude narušena. Nemohla jsem pociťovat větší zoufalství z budoucnosti.“
The Guardian konstatoval, že klimatická krize již způsobuje hluboké škody na životech a živobytí po celém světě.
Britský publicista Toby Young uvedl, že deník Guardian upozornil na průzkum mezi 383 „odborníky na klima“. „A – šok – ukázalo se, že mnozí z nich jsou emocionálně labilní hysterici, kteří se obávají přivést na svět děti,“ napsal Young.
Odvolal se na text uveřejněný na serveru Daily Sceptic. Který si položil otázku, zda bylo vůbec nutné podobný průzkum dělat. A jedním dechem dodal, že je dobré podívat se i na názory vědců. Názor sice není věda, ale podle serveru je dobré názory vědců stejně znát.
Jednou z oslovených vědkyň byla i Lorraine Whitmarsh z University of Bath.
„Whitmarsh ale není ani klimatolog. Podle jejího akademického profilu v Bath získala bakalářský titul v oboru teologie a náboženských studií s francouzštinou na University of Kent, kterou ukončila v roce 1997. Poté získala magisterský titul v oboru ,Věda, kultura a komunikace‘ a poté dokončila doktorát z psychologie v roce 2005,“ napsal server Daily Sceptic s tím, že tato vědkyně teď řídí Centrum pro změnu klimatu a sociální transformace (CAST) a zkoumá „vnímání a chování ve vztahu ke změně klimatu, energii a dopravě“ a „pravidelně radí vládním a jiným organizacím v otázkách nízkouhlíkového chování a klimatu změnit komunikaci“.
Server Daily Sceptic k tématu dodal, že ne všichni vědci vidí budoucnost planety tak černě. Ale jejich názory nebyly zahrnuty, protože by se pravděpodobně nehodily do celkového vyznění průzkumu.